Mám povoleno Tě zabít?...Jsem muslim.

6. 08. 2008 22:45:00
Několik slov o tom, zda Korán vyzývá k násilí.

Další část dvojblogu s Tomášem se bude věnovat násilí v našich posvátných textech. Ve vztahu k islámu je toto téma velmi často zmiňováno a vzbuzuje bouřlivé reakce.

Verše, které jsou nejčastěji citovány k zabíjení nevěřících jsou tyto dva:

"A když se střetnete s nevěřícími, udeřte je do šíjí, a až jim způsobíte úplnou porážku, pevně je spoutejte! A potom je buď omilostněte, anebo je propusťte za výkupné, pokud válka neodloží své břímě..."47/4

"A až uplynou posvátné měsíce, pak zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim všemožné nástrahy! Jestliže se však kajícně obrátí, budou dodržovat modlitbu a dávat almužnu, nechte je jít cestou jejich, vždyť Bůh je věru odpouštějící, slitovný."9/5

Oba verše popisují válečný stav. Každý ví, že ve válce platí jiná pravidla, než v normálním životě. Navíc islám stanovil určitá pravidla války, která do té doby používána nebyla, a zajišťoval i určitá práva pro nepřátele(zákaz plenění, ochrana zajatců, zákaz zabíjení žen, dětí, starých lidí...). Další pravidlo bylo, že válka má být vedena pouze kvůli obraně, a tak tomu i bylo. Cílem bylo ochránit islám, který se i přes nelibost okolních kmenů poměrně rychle rozšiřoval.

První verš neznamená, že by měli být udeřeni a biti všichni nevěřící. Týká se to těch, co proti islámu bojovali. Jedná se o verš pro dodání odvahy k obraně. Verš druhý se vztahuje k uctívačům model, kteří neustále otevřeně bojovali proti islámu a muslimům. Zabíjeli muslimy s cílem islám zastavit. Čili se zase jedná o obranu islámu. Verš nelze v žádném případě použít k tomu, že se někdo nyní rozhodne, že vyhubí všechny nevěřící v okolí několika kilometrů. Zde také stojí za to, připomenout verš, který říká, že kdo zabije jednoho člověka, je jako by zahubil lidstvo veškeré.

Dovedu si ale živě představit, že právě tímto veršem se ohánějí teroristé a jim podobní, kteří ho prohlašují za důvod k džihádu. Co je to přesně džihád možno přečíst zde.

Někteří proklamují, že vraždy ze cti jsou povoleny na základě příběhu Mojžíše a jeho tajemného učitele, který je popsán v súře 18

"A pokračovali dále, až potkali chlapce nějakého; i zabil jej a Mojžíš zvolal: „Zdaž zabils duši nevinnou, aniž právo pomsty jsi měl? Tys věru spáchal věc ohavnou!“18/74

"A co týká se chlapce toho, rodiče jeho byli věřící, a obávali jsme se, že vzpurností a nevděkem svým on zavede je oba."18/80

Tajemná osoba byl jistý Khidr, prorok ,a jak už to bývá jako prorok měl jisté vědění od Allaha.
Vše začalo dle hadísů tím, když se lidé ptali Mojžíše, kdo je nejučenější, Mojžíš se trochu chvástal a řekl, že on. Na to konto mu Allah seslal právě Khidra. Příběh je v Koránu hezky popsán, jen jméno tajemného učitele se tam nevyskytuje, to je z hadísu.
Takže Khidr věděl od Allaha, že chlapec je možný otcovrah. Každopádně Khidr jednal podle nařízení Boha, to je celkem dobře poznat z použité gramatiky, třeba podle použití plurálu ve verši.

-Khidr měl jisté vědomosti a to od Allaha (což může prohlásit kterýkoli a nejenom muslim),
-byl to prorok (a to už žádný muslim prohlásit nemůže, protože musí uznávat Muhammada jako posledního proroka)

Odvolávat se na tuto súru jako na obhajobu vražd ze cti není správné. Tento příběh je v Koránu pro poučení, že Allaha musíme poslouchat, a o tom, že Allah ví o všem včetně toho, co nás teprve čeká.

Odpadlictví

"Kdokoli změní své náboženství, zabijte ho." Bukhari (nejedná se o verš z Koránu)

Musí tedy být každý, kdo odejde od islámu zabit? Samozřejmě, že ne. Jiný verš říká: "Nebudiž žádného donucování k náboženství". Tresty za odpadlictví se vztahují v dnešní době k těm, kteří veřejně hanobí islám a Boha. V modernějším pojetí se toto dá přirovnat k vlastizradě, za kterou jsou tresty přísné i mezi nemuslimy. Navíc islámské právo šaria se v žádné islámské zemi v celém svém rozsahu nepraktikuje.A ani v dobách Proroka nebyl každý, kdo odešel od islámu usmrcen (o tomto tématu někdy příště)

Na závěr bych chtěla poznamenat, že Korán je třeba číst celý, nevytrhávat pouze jednotlivé verše, je třeba znát historii islámu, hadísy a jejich věrohodnost.Právě proto jsou tak důležité tafsíry (vysvětlení) ke Koránu, které počtem stran Korán překonávají. Nemalý problém vzniká též při překladu arabštiny do jiných jazyků. Nicméně s tvrzením, že Korán je možno pochopit jen při čtení v arabštině, nesouhlasím.

Další společné téma bude takový malý vzájemný výslech.

Související článek Tomáše

Nominace na Blogera roku

Autor: Aisha Berrouche | středa 6.8.2008 22:45 | karma článku: 14.94 | přečteno: 2800x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

The Smiths – There Is A Light That Never Goes Out

The Smiths byla anglická rocková hudební skupina, jež působila v letech 1982 - 1987. Jádro skupiny tvořil textař Steven Morrissey a kytarista Johnny Marr, dalšími členy byli baskytarista Andy Rourke a bubeník Mike Joyce.

26.3.2019 v 9:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 30 |

Stisk Studentský deník

Z duše rovnou na Instagram. Jde poezie s dobou?

Jeden ruský básník řekl: ,,Nikde nenajdete poezii, jestliže ji nenosíte v sobě." Zamyslím-li se nad otázkou, kde najít poezii, napadají mě knížky nebo divadla. O to víc mě překvapilo, když jsem našla nové umělce na Instagramu.

25.3.2019 v 12:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 | Diskuse

Karel Sýkora

Narativní kategorie času v biblickém textu Ex 2,1–22

Čas v literárním díle nabývá různých podob. Rozlišuje se čas vypravování (čas vypravěče), který je dán volbou a použitím kompozičních prostředků, a čas vyprávěný (někdy označován jako čas syžetový nebo čas fabulární).

25.3.2019 v 7:33 | Karma článku: 6.36 | Přečteno: 112 |

Karel Sýkora

Night Traveler – Don't Forget Me

NIGHT TRAVELER is an indie rock band from Austin, Texas. They combine elements from the 80’s while also maintaining legitimate band feel to produce what many have called a truly timeless sound.

24.3.2019 v 15:59 | Karma článku: 4.00 | Přečteno: 83 |

Karel Sýkora

Archeologie a historie – Sumerský epos vs. biblické podání

Sumer, sumersky Ki-EN/EME-GIR15 (Země místních pánů, Země pánů jasu či Země sumerského jazyka), akkadsky také Šumiru, je považovaný za jednu z nejstarších civilizací světa (4000 př. n. l.–2000 př. n. l.).

24.3.2019 v 7:14 | Karma článku: 5.95 | Přečteno: 151 |

Najdete na iDNES.cz