„Jak můžeš hájit islám, když víš, jak se toto náboženství staví k otroctví?“... „No, možná i právě proto.“
Otroctví bylo zcela běžné před islámem, a třebaže byly snahy o jeho omezení a zrušení, pokračovalo a stále pokračuje i pod rouškou islámu.
Proč ho tedy ten Muhammad okamžitě a hned nezrušil? Proč prý dokonce sám vlastnil a kupoval otroky?
Možná proto, že otroctví bylo v tehdejší společnosti hluboce zakořeněno a není snadné a prý ani účelné zakázat něco hned, jak se říká „z fleku“ (mimochodem stejné taktiky bylo užito i v případě zákazu alkoholu).
Možná také proto, aby ukázal, že i s otrokem se dá zacházet i jinak než se zvířaty. Někteří muslimové také otroky kupovali, aby je mohli ihned propustit.
Tak jak se vlastně islám chtěl vypořádat s otroctvím? Krok za krokem. Od zajištění řádných lidských práv pro otroky až po úplné zrušení otroctví.
A poměrně se i dařilo. Otroci měli práva, o kterých se jim dřív ani nesnilo. Každý muslim byl Koránem a hadísy nabádán k tomu, aby s otroky zacházel dobře. Stejné jídlo, stejné oblečení, žádné bití, ponižování... jinak příslib ohně pekelného.
Dalším krokem bylo podněcování k jejich propouštění. Porušil jsi půst? Propusť otroka!
Zabil jsi? Propusť otroka!
Nedodržel jsi přísahu? Propusť otroka!
Hřešil jsi? Propusť …!
Islám také zakázal zotročení svobodného člověka. Výjimkou byli váleční zajatci, kteří pokud nebyli vykoupeni či vyměněni za zajatce muslimské, pak se otroky stávali.
Jak to mělo být dnes? Otroctví v dnešním světě nemá místo a je ilegální. Shodli se na tom jak islámští vědátoři ve svých fatwách, tak i vlády jednotlivých států. Žádná obranná válka za islám vyhlášena nebyla. Váleční zajatci jsou tedy "ze hry". Jiné formy otroctví islám neschvaloval.
Vím, že otroci existují. Existují i ve světě muslimském. Bohužel. Ale to vše je v přísném rozporu s původní myšlenkou islámu, která svými postupnými kroky měla za úkol otroctví vyhubit.
"Zbožnost nespočívá v tom, že obracíte tváře své směrem k východu či západu, nýbrž zbožný je ten, kdo uvěřil v Boha, v den soudný, v anděly, Písmo a proroky a rozdává z majetku svého bez ohledu na lásku k Němu příbuzným, sirotkům, nuzným, po cestě (Boží) jdoucímu, žebrákům a na otroků vykoupení, a ten, kdo modlitbu dodržuje a almužnu udílí. A zbožní jsou ti, kdož úmluvy své dodržují, když je jednou uzavřeli a v protivenství, v neštěstí a v dobách násilí jsou trpěliví - to jsou ti, kdož víru pravou mají, a to jsou bohabojní."
" S těmi z otroků vašich, kteří usilují o písemnou dohodu o propuštění, uzavřete tuto dohodu, jestliže o nich víte, že je v nich dobré, a podarujte je z majetku Božího, který vám dal!"
