První (k)roky životem malého muslima

Pokračovací cesta o tom, s čím se může muslim ve svém životě setkat.

"Tak prťousku, přeskočíme pár měsíců, protože v té době stejně neděláš téměř nic jiného než brečíš, spíš, jíš plus to, co po jídle vždy následuje. Promiň, vím, že je toho mnohem víc. Stále pozoruješ život kolem sebe. Někdy možná nechápeš, ale neboj, někdy s tím mají problém i dospěláci.

Už dříve jsem ti slibovala, že napíšu, jak je to s tím poslouchání rodičů. Je to jednoduché - prostě jejich neposlouchání je dost těžký hřích. Fakt bys je měl alespoň "trochu" brát. Přece jen se o tebe starají, dávají ti péči, lásku. Až budeš umět číst, najdeš o tom i pár veršíků v Koránu. Větší úctu máš projevovat mamince, ale vážně to neznamená, že tatínka máš mít jak se říká "na háku". Maminka tě měla v bříšku, stará se o tebe více času, a není pravda to, že by to byla ušlápnutá chudinka, která nikam nesmí, která...ale vždyť to znáš. Slov na téma "Žena v islámu" bylo napsáno spoustu. Třeba zde a zde .

Čtení (a vůbec učení) tě nemine, vzdělávání máš přímo nařízeno, a to dokonce i pokud jsi holčička, třebaže ti někteří islámu neznalí budou tvrdit pravý opak. Hele, manželky Proroka se vzdělávaly také. Někteří se tě třeba budou ptát, zda tvá výuka obsahuje zabíjení, omotávání se výbušninou,... Na tohle ti radím nereagovat. A zapamatuj si, co řekl kdysi Jan Werich: "Na světě je plno velkých havárií, ale nejhorší srážka je srážka s blbcem." Těm se v životě nevyhneš.

Oblečení můžeš nosit stejné jako ostatní děti, alespoň zatím. Potom tě asi šátek nemine. Pokud jsi kluk, máš o "problém" míň.

To jak mamka s taťkou bouchají několikrát za den hlavou o zem není proto, že by z tebe tak moc šíleli, teda doufám. Oni ti to už vysvětlí. Ale jestli můžu radit, zkus je někdy napodobit, budou mít radost. A možná tě nemine nějaká dobrůtka.

Příště neříkej kuchařce ve školce, že je to "baba lakomá a zlá", protože ti nedala na talíř maso jako ostatním. Bylo to vepřové a maminka ti to zřejmě v jídelně domluvila. Možná ještě nechápeš důvody proč, tak zatím jen věř, že je to pro tebe tak dobře. "Trošku" toho respektu si najdi i pro jiné dospělé.

A ještě jedna rada na závěr: Když už jsi trošku větší, dodržuj klepání na dveře v určitých časech (Prorok radil ráno, v poledne a večer), ať nepřivedeš svoje drahé rodiče do trapných situací. A co ty víš, třeba se brzy dočkáš sourozence."

Tak jako v každé výchově, tak i v té "islámské", je samozřejmě nejlepší vlastní rodičovský příklad. Pokud se tatínek nebude chovat dle islámu, pak "asi" ani jeho dítko nebude jiné. Vlastním příkladem můžeme dát dětem (a nejenom jim) nejvíce. Budou se učit (k)rok za (k)rokem.