Aisha Berrouche

Pomoc! Chci se vdát za cizince. A ještě k tomu muslima.

20. 09. 2010 15:00:33
Opravdu vás nebudu nabádat k mnohomužství. Nejsem seznamka, jen chci dát dobře míněné rady.

Pokud si totiž vyberete suvenýr v podobě tmavookého krasavce, nečekejte, že váš život bude peříčko.

To, že můžete několik měsíců i let čekat, než váš milovaný dostane (pokud vůbec) potřebné papíry pro vstup do Evropy, potěší možná jiné, ale vás rozhodně ne. Připravte se, že strávíte mnoho hodin sháněním informací a běháním po úřadech. Že při slovech: razítko, potvzení, atd. vám bude naskakovat husí kůže. I rozvoj alergie na daná slova je velmi pravděpodobný.

Ani po "propašování možného teroristy a zneužívatele sociálního systému" do našeho teritoria nemáte zdaleka vyhráno. Cizinecká po vás půjde. Kromě barvy zubního kartáčku se z vás bude snažit vydolovat, kolik jste za svatbu, zcela jistě fingovanou, obdržela.

A ožehavým problémem peníze jsou. Jistě! Můžete žít z těch peněz, co jste policii zamlčela za uzavření obchodně-svatebního kontraktu. Ty ostatní, které si zaplatit nenechaly, musí vtloukat svému cizinci do hlavy češtinu, aby našel uplatnění na trhu. Popravdě; kdo by si do své vlastní firmy zaměstnal cizince a ještě s vědomím, že se bude dorozumívat jedině posunkovou řečí...

Pokud váš cizinec nebude "dub" a ještě k tomu "vychcánek", češtinu během několika měsíců zvládnout musí. I tady si ale obrňte nervy: "Proč mám říkat: ve škole, v domě, v obchodě, ale ... na poště?" Věta: "Prostě to tak je", se stane pro vás velmi častou.

Úřady se stanou problémem snad až do konce života. "Vy nemáte rodné číslo? Jaktože ho nemáte? Nevíme. Nemáme. Zeptejte se jinde! Přijdete i o možnost získat jakékoli přídavky na společně (i nespolečně) počaté děti. Máte přece peníze za tu svatbu, ne?

Výchova dětí v rozdílných náboženských i kulturních zvycích též vyžaduje jistou dávku tolerance."Cože, vy jste venku s dvoutýdenním miminkem?" ptá se tchyně (naštěstí jen) do telefonu. Nepřiznávám, že je to naše už několikátá vycházka.

"To víš, u nás děti do půl roka ven nechodí, protože je to prý škodlivé." dostává se mi vzápětí vysvětlení od manžela. Asi i on trpí, protože se stále ptá: "Nevadí mu to sluníčko? (vítr, zima, teplo, stromy, kytky, auta, sousedův pes...)"

Náboženské rozdíly nejsou bezvýznamné. Pokud nejste muslimka; nebude vám opravdu vadit, že z dětiček bude chtít mít tatík vzorné muslimy? Také věta: "Tak dobře, já kvůli tobě teda konvertuju." by měla být tabu. Pokud se s islámem neztotožníte, nedělejte to a muslima si raději neberte, a pokud ano, zjistěte si předem rodinné právo země, ze které manžel pochází. Buďte obezřetny o to víc, pokud se vdáváte v cizině či tam žijete. Ony možná ty arabské klikyháky v arabštině na svatební smlouvě znamenají, že musíte žádat manžela o povolení o vycestování ze země.

Při dnešních rozvodových statistikách je manželství obecně risk. O to více to s cizincem. Muslimové se prý rozvádějí méně (i když "doháněcí" tendence jsou), ale kulturní rozdíly vám body pro úspěšnost manželství nepřidají. Spíše naopak.

Nechci nikoho odradit od svatby s cizincem, ale opravdu zvažujte dobře.

Tak radí Češka, toho času šťastně vdána za muslima.

Autor: Aisha Berrouche | karma: 21.58 | přečteno: 3954 ×
Poslední články autora